Hlavní strana > Turistické zajímavosti

Památník okupace a kolaborace

Okříšky nemají zatím příliš mnoho lákadel pro turisty, ale i to málo, co tu je, stojí rozhodně za návštěvu. Dnes si v nové rubrice představíme první z nich...

Zatímco jinde se po radikálních dějinných změnách rozbíjejí sochy a vyhazují činovníci spjatí s minulostí, v Okříškách je to jinak. A není divu – ono se toho zase až tak moc po té naší plyšové revoluci nezměnilo, takže díky tomu nám zůstala zachována i jedna unikátní stavební památka.

V roce 1978 si "nejuvědomělejší" občané Okříšek lámali hlavu s tím, jak by důstojně oslavili jubilejní 10. výročí okupace Československa ruskou armádou (oficiálně se tomu tehdy samozřejmě neříkalo okupace, ale "osvobození od hrozby kapitalismu" či "vítězství nad revizionisty, oportunisty, samozvanci a zaprodanci Západu"). Památník osvobození (obětem válek) už v Okříškách jeden byl (je u školy) a tak je napadlo, že by mohli postavit pro změnu třeba pomník na oslavu ruské okupace a své kolaborace s okupanty.



Na stavbě nijak nešetřili, protože podle dobových pramenů měla v době svého vzniku hodnotu 400 tisíc Kčs, za které by obec mohla postavit pěkný kus nové školky, chodníků či kanalizace. (Ale třeba to nebylo z obecního - nedá se vyloučit, že si peníze na stavbu onoho památníku tzv. "osvobození od hrozby kapitalismu" mezi sebou vybrali do prasátka na nějaké schůzi ti, kteří se díky ruským okupantům dostali ke korýtkům.)

Po plyšové revoluci se někteří občané nechtěli smířit s další existencí monumentu, připomínajícího komunistická zvěrstva, a tak jej alespoň hanlivě pomalovávali tu rudou, tu černou barvou. Na naší radnici si ale řekli: přece ten památník okupace neodstraníme, když byl tak drahý a navíc je nám stále tak citově blízký – je přece mnohem výhodnější neustále platit jeho čištění od barvy.



V poslední době ale radnice péči nějak odbývá. Nejen, že nikdo neodstraňuje barvu z postav, ale dokonce zanedbávají i běžnou údržbu. Památník okupace (nebo chcete-li "osvobození od hrozby kapitalismu") proto chátrá a asi je i trochu nebezpečný,



protože z něj odpadávají ozdobné bloky, kterými je beton obložen. To ale nijak nebrání tomu, aby se u něj scházeli totalitní prominenti se svými kamarády vzpomínat na staré zlaté časy. Zatím poslední takový dýchánek se zde uskutečnil loni v říjnu pod pláštíkem oslav 85. výročí vzniku Československa.

Radní pan Ryšavý v diskusním fóru Okříšek nabádá, aby náš památník okupace nikdo nehaněl, "už jenom z úcty k mrtvým". Nepíše sice, jestli tím myslí nevinné, které tady ruští okupanti zavraždili (a jejichž pozůstalé dosud žádná vláda nebyla schopna odškodnit), nebo Jana Palacha a jemu podobné, kteří zemřeli proto, že se s následky okupace nedokázali smířit. Už jenom z úcty k těmto dvěma skupinám mrtvých je ovšem nutné spíše přemýšlet o tom, zda si ruští okupanti a jejich komunističtí kolaboranti skutečně jakýkoliv památník zaslouží.

Takže, milí turisté, přijeďte náš památník okupace obdivovat dříve, než jej někdo nechá odstranit. Odstranit buď proto, že už není dostatečně reprezentativním vyjádřením servility našich bolševických vůdců k jejim někdejším ruským chlebodárcům, anebo aby jej nemuseli nazývat jeho pravým jménem. I když to není zrovna aktuální, může se ale stát i to, že naše pomazané hlavičky svůj boj za socialismus a komunismus vzdají, a pak by i pro ně náš monument "osvobození od hrozby kapitalismu" úplně ztratil smysl.
04.02.2004
?subject=Památník okupace a kolaborace'>Jaromír Suchý